Zdá se, že si mnozí neuvědomují, že jsme vstoupili do věku showmanských podnikatelů. Počátky každé průmyslové revoluce jsou poznamenány těmito showmany. Jsou nezbytná, protože to není tichý šťourač, kdo jako první vtáhne do světa budoucnost, ale ten, kdo dokáže přimět dav zadržet dech. Vždycky tu byly, jen na ně zapomínáme, protože tyto revoluce přicházely každých 50-60 let a teď možná každých 20-30 let. Na Silvestra roku 1897 osvětlil Thomas Edison jedinou uličku v Menlo Parku svými "nemožnými žárovkami". Stovky, možná tisíce lidí se přišly podívat. Bylo jich tolik, že museli k vlakům připojit další vagóny. Nepřišli si nic koupit. Nikdo ještě nevytáhl elektrický sloup ke dveřím, u jejich oltářů nebyly položeny žádné dráty, žádné zásuvky nečekaly jako otevřená ústa zaražená do jejich zdí. Nepotřebovali žárovku. Zatím ne. Všichni se přišli podívat na žhavou bestii chycenou ve skle. Stát ve tmě a sledovat, jak se svět přiklání k elektrickému. Znovu vstupujeme do tohoto věku. Budou podnikatelé, kteří budou stavět ve stínu, a to by měli. A pak tu budou ti, kteří staví v centru divadla obscuru, divadlo fantastica. Tito zakladatelé táhnou za jeden provaz a získají si dav, pokud je příběh zdravý a čin autentický. Svět bude těmto zakladatelům věnovat pozornost... přes úspěchy i bídné neúspěchy, ale svět tomu bude věnovat pozornost.